Volby v roce 1898
Noviny NÁRODNÍ LISTY nám přibližují dění ve Veselíčku okolo voleb v roce 1898. Začátkem tohoto roku převzala Lilly Nádherná velkostatek Veselíčko od svého manžela Emila Nádherného a začala se o majetek sama starat. A vzala tu starost z „gruntu“, vždyť jí bylo právě 36 let. Mimochodem, její manžel byl pouze rytíř a nikoliv svobodný pán, tedy baron. Lilly používala tedy titul baronka neoprávněně.
Článek ze dne 4. září 1898 nám nechává nahlédnout do dění ve Veselíčku na přelomu století. Augustin Hoření byl hospodský a obchodník a jistě velice schopný. Dům č. p. 76 měl nejdříve pronajatý a před rokem 1880 jej koupil. Za jeho starostování se mnohé ve Veselíčku změnilo, ale o tom už se píše v článku. Hoření starostoval ve Veselíčku do roku 1903 a starostou po něm byl jeho zeť Václav Suchan, veselský pošmistr. Izák Vodička byl židovský obchodník a asi i Hořeního konkurent. Řídícím učitelem byl v popisované době Jan Pošmourný. Můžeme se dohadovat, že on byl právě tím „…pánem, kterému zásluhy pana starosty o školu nejvíce měly k srdci přirůsti…“ i proto, že hlasoval pro Izáka Vodičku.
NÁRODNÍ LISTY, v neděli dne 4. září 1898
Z Veselíčka u Milevska. (Původní dopis.) Obyvatelstvo naší klidné a tiché obce, která v posledních letech svorně ku povznesení jejímu pracovalo, strženo bylo nesvědomitými agitátory do tuhého volebního boje, jenž snad bude i širší veřejnost zajímati. Ve Veselíčku jest velkostatek, který od svého manžela převzala letošního roku paní Eliška Nádherná z Borutína. S dosavadním majitelem žilo obyvatelstvo v dosti dobré shodě, neboť přiznával se vždy k naší národnosti. Jinak utvářely se však poměry, když postoupena vláda baronce, rozené Němkyni. Dáma tato jest velice energická a snažila se hned na počátku ukázati, jak pevnou rukou dovede zasáhnouti do obecních záležitostí. Především chtěla všechny, kdo ve Veselíčku nějakého vlivu požívají, odstraniti a všechen vliv strhnouti na sebe. Nepřála si nic jiného, než v čele obce mít občana a výbor, který by byl loutkou v jejích rukou a na pokyn jí musel poslouchati. Proto vymyslila si, jak se proslýchá, tajný plán, aby úřad obecní byl umístěn v zámku a aby spravoval jej její ředitel, kdežto starosta by jen občas docházel úřední spisy podepisovati. V provedení tohoto záměru překážel baronce dosavadní svobodomyslný, nezávislý starosta obce a několik uvědomělých občanů, kteří měli být nejdříve odstraněni. Proto k volbě obecního výboru vydáno ze zámku heslo „pryč se starostou, nesmí býti zvolen ani do obecního výboru“. Třeba podotknouti, že dosavadní starosta Augustin Hoření za dobu svého úřadování četných si získal zásluh o obec. Jeho přičiněním postavena v obci krásná, vzorná školní budova, jaké není v celém okresu a opatřena byla účelným a všem požadavkům vyhovujícím nábytkem, pomůckami a nářadím, jímž málokterá škola se může pochlubiti. Za jeho úřadování a jeho podporou založena v obci čtenářsko-ochotnická jednota, spořitelní a záloženský spolek a posléze i spolek dobrovolných hasičů, jehož je starostou. Nelze se tudíž diviti, že občané v uvážení těchto zásluh a nechtějíce být komandováni paní baronkou, postavili se proti zmíněnému heslu a pana starostu i jeho přátele postavili za kandidáty do obecního výboru. Jakmile se o tom baronka dověděla, zasáhla tím účinlivěji do volebního boje. Před volbou svoláni všichni voličové, kteří na zámku jsou závislí a hrozeno jim, že se jim vezme panská práce, že budou okamžitě vyhnáni, že jim nedovolí pásti na panských strništích atd. Kde nepomáhaly výhrůžky, slibovaly se výhody, jakých se voličům dostane, kteří se stranou panskou budou volit, ano, uzavíraly se i písemné smlouvy, které voličům strany barončiny zaručovaly postoupení panského pozemku a mnohé jiné výhody. Hlavním agitátorem baronky byl kromě ředitele velkostatku Izák Vodička a pak pán, kterému zásluhy pana starosty o školu nejvíce měly k srdci přirůsti. Před volbou byl tento agitační výbor po celý den a celou noc v permanenci. Od 3. hodiny ranní chodili Vodička ml. s ředitelem po voličích, z nichž nespolehliví byli ještě před volbou do zámku voděni. Bojováno i jinými nekalými prostředky, hrozbami, pomluvami a saháním na osobní čest. Avšak přes tuto zuřivou agitaci prosadila v prvním a třetím sboru strana občanská všechny své kandidáty a ve druhém sboru dva. Ani hlavní agitátor paní baronky Izák Vodička do výboru se nedostal; obdržel v prvním sboru jen hlas ředitele velkostatku, řídícího učitele a svůj. Paní baronka, touto porážkou nanejvýše rozhořčená, sáhla k násilí, věrně dle příkladu jejích soukmenovců v Žatci a Liberci. Syna voliče, který v panské zahradě se učil, na hodinu vyhnala, protože jeho otec s její stranou nevolil. Ku všeobecnému obveselení poručila ihned od bednáře odvézti káď, kterou mu dala spraviti, protože nevolil, jak poručila. Všem na nichž pomsta hned provedena býti nemohla, vyhrožováno a slibována jim udání a žaloby. Poznali jsme tak, čeho Němci jsou schopni v uzavíraném území. Boj však skončen ještě není, neboť podány byly proti volbě ve II. sboru námitky. Lze však očekávati, že občanstvo do doby, než k volbě dojde, uzná, že by ho bylo nedůstojno, aby v roce, ve kterém slavíme 50leté jubileum zrušení roboty, samo novou robotu na sebe pletlo.
NÁRODNÍ LISTY, ve středu 21. září 1898
Z Veselíčka u Milevska. JUDr. Berger, advokát v Praze, poslal nám v právním zastoupení pí. baronky Elišky Nádherné z Borutína list, v němž zprávu uveřejněnou pod tímto titulem dne 4. září 1898 opravuje. Píšeť mimo jiné: Pravda jest, že správu velkostatku Veselíčko převzala letošního roku pí. baronka Eliška Nádherná z Borutína, která jest rozenou Němkyní, však rovněž je pravda, že táž při volbách do sněmu král. českého volila vždy se stranou Čechům příznivou. Jako majitelka velkostatku platí 7/11 veškerých dávek obecních, tudíž rozhodný zájem má na sestavení obecního představenstva a svým vlivem na sestavení toto též spolupůsobila, ale není pravda, že si nepřála nic jiného, než míti v čele obce občana a výbor, který by byl loutkou v jejích rukou a na pokyn jí musil poslouchati. Pravda jest sice, že syna voliče, který v panské zahradě pracoval, propustila na hodinu, nikoliv však proto, že jeho otec s její stranou nevolil, nýbrž z důvodů, jež jí k tomu opravňují, avšak v nižádné souvislosti s obecními volbami nebyly. Pravda jest, že poručila od bednáře odvézti káď, však nikoliv proto, že s ní nevolil, nýbrž, že přes opětná vybídnutí jí spraviti nechtěl. Pravdou jest, že ze strany velkostatku Veselíčka vůbec k obecním volbám agitováno nebylo.
Opsáno z http://kramerius.nkp.cz/
14. 1. 2014, Petr Fořt