Bilina - 800 let
Příspěvek do Našich novin
Tak o Bilině se ví, že tu je, již 800 let. Dne 6. ledna 1215 ji věnoval král Přemysl Otakar I. milevskému klášteru Premonstrátů. Je to důvod k pýše? Snad ne. Jen jsme měli štěstí, že právě tato listina zůstala ušetřena po vyrabování a vypálení milevského kláštera husity 23. dubna 1420 a dnes je uložena v archivu v Třeboni. Dokonce jí můžete najít na internetu na adrese: http://monasterium.net/mom/CZ-SOAT/VelkostatekOrlik/3/charter?q=1215 Většina ostatních vesnic, které byly ve vlastnictví kláštera, takové štěstí neměla.
Současné vesnice vznikaly především ve 12. a 13. století. Sešlo se několik rodin a těch se ujal lokátor, který domluvil s majitelem panství (v Bilině to byl sám král), kde si založí svoji vesnici. Majitel panství pro začátek odpustil zakladatelům vesnice na delší dobu daně. Lokátor pak s budoucími sedláky rozhodl o umístění vesnice a rozdělil pozemky. Bylo nepsaným pravidlem, že ke každému statku byl přidělen jeden lán. V Bilině to bylo 60 strychů (asi 18 ha) pozemků. Osadníci se nestali majiteli pozemků, ty měli jen dědičně propachtované (emfyteuticky) a to trvalo až do roku 1848. Noví osadníci pro začátek postavili přístřešek pro dobytek a samozřejmě s tím dobytkem bydleli i oni. Teprve když se začalo dařit, tak přistavěli místnost pro sebe. Vymítili a vypálili les a zaseli první obilí. Prý byly první úrody obstojné, protože byla pole pohnojena popelem ze dřeva. V Bilině se tak usadilo 6 rodin. Podle Antonína Profouse byl název vesnice odvozen od potoka, který vesnicí protéká. Ten se původně jmenoval Belina, později Bílina, dnes Bilinský potok.
Milevskému klášteru v době vypálení husity patřilo více než 60 vesnic a těch se někdy po roce 1430 ujal Oldřich II. z Rožmberka. V roce 1473 koupil panství Zvíkov a klášterství Milevsko od Rožmberků Bohuslav ze Švamberka a z doby Švamberků už máme záznamy o našich vesnicích. V roce 1504 patřila Bilina pod Stehlovický ouřad spolu s vesnicemi Jetětice, Stehlovice, Bojenice, Branice, Rukáveč, Okrouhlá, Křižanov a Veselé, jak se tehdy Veselíčko nazývalo. V Bilině byly v tom roce 4 osedlé statky a dva pusté. V roce 1514 byl již ouřad přemístěn do Branic. V soupisu berní v roce 1544 je již osedlých všech šest statků v Bilině a mezi osadníky jsou již Bleha, Šerha a Michal, tedy jména, která se udržela na gruntech až do 19. století. V roce 1575 koupil Bohuslav Kalenice z Kalenic od Kryštofa ze Švamberka Bilinu, Veselíčko, Křižanov, Zběšičky aj. V Bilině byli v té době sedláci Augusta, Bleha, Podroužek, Šerha, Michal a Vlk.
V roce 1654, kdy byla sepsána berní rula, byly v Bilině zapsány statky: Václav Augusta, statek má 60 strychů (1 strych = 0,285 ha) polí, z nich osévá na zimu 14 strychů a na jaře 13 strychů. Chová 4 voly, 6 krav, 6 jalovic, 3 ovce a 4 prasata. Matěj Sláma má 60 strychů polí a osévá je stejně jako Augusta. Chová 3 voly, 3 krávy, 3 jalovice a 3 prasata. Nově osedlé statky jsou: Jan Kolář, nově osedl statek v roce 1652. Statek má 40 strychů polí, na zimu osetých 5 strychů a na jaře také 5 strychů. Chová jednoho vola, 3 krávy, 3 jalovice a jedno prase. Martin Šerha osedl statek v roce 1653. Má 60 strychů polí, osévá 7 na zimu a 5 na jaře. Chová dva voly, dvě krávy, dvě jalovice a jedno prase. Blehovský statek je pustý a zbořený, z jednoho lánu polí je 40 strychů porostlin. Michalovský statek je na tom úplně stejně jako Blehovský.
Uvádí se, že během třicetileté války se snížil počet obyvatel Čech ze tří milionů na osm set tisíc. Obdobně děsivé následky měla válka pro panství Veselíčko, je zřejmé, že bylo po válce téměř vylidněné. Zda to bylo z důvodu úmrtí na následky nemocí, hladu nebo zabití, nebo i u nás byli náboženští emigranti, asi už nezjistíme. Z berní ruly víme, že v Bilině byly v roce 1651, tři roky po konci války, osedlé pouze dva statky ze šesti.
V gruntovní knize panství Veselíčko jsou v roce 1810 zapsaná v Bilině jména „po chalupě‟. Čp. 3 Bleha – na statku hospodaří Jan Turek, čp. 4 Michal – hospodář Jan Tesař, čp. 5 Šerha – hospodář Josef Turek, čp. 7 Kolář – hospodář Jan Černý, čp. 8 Hisek – hospodář Jan Dvořák, čp. 10 Augusta Hořejší – hospodář Josef Kubeš a čp. 11 Augusta Dolejší – hospodář Josef Kubeš. Ta čísla domů by měla platit do současné doby. Přestože nebývalo do roku 1848 zvykem statky dělit, tak se to v Bilině stalo a tak je označen jako hospodář Jan Dvořák na čp. 9 a Josef Černý na čp. 18 s poznámkou čtvrtník (měl jen čtvrt lánu). Byli zde i domkáři: Anna Svoboda, Antonín Turek, Josef Černý, Václav Tesař a Bedřich Turek. Po roce 1848 byla zrušena panství, bylo zrušeno poddanství a robota a sedláci se stali majiteli polí, mlynáři mlýnů, hostinští hospod (pokud je vykoupili) aj. V Bilině se objevila další jména: Váňa, Volf, Vlna, Šácha, Laňka, Jelínek, Mácha, Pletka, Růžička, Jindra, Soldát a později další.
Bilina neměla dostatek prostředků, aby po roce 1848 vytvořila samostatnou obec, a tak se spojila s Křižanovem. Až do roku 1890 to byla Obec Křižanov-Bilina. Pak byla Bilina samostatná až ji v roce 1960 sloučili s Veselíčkem. Teď si pochvalujeme, že jsme součástí Veselíčka.
800 let Biliny oslavíme především v sobotu dne 1. srpna 2015, kdy obec uspořádá setkání současných občanů, rodáků a přátel Obce Veselíčko. Prosíme, zapište si to do kalendáře a informujte hlavně rodáky, kteří zde již nebydlí, že se setkání chystá. Obec má sice dost jmen rodáků s adresami a pošle jim pozvánky, ale přeci může nějaké jméno chybět.
Petr Fořt