1770 - Prachovský mlýn
V roce 1770 prodala veselíčská vrchnost Prachovský mlýn Václavu Procházkovi. V dominikální knize statku Veselíčko je zapsaná smlouva k tomuto prodeji.
Léta páně 1770 dne dvacátého čtvrtého dubna, to jest na den sv. Jiří zakoupil Václav Procházka mlynář s jedním složením s jednou stoupou se zahrádkou pod jeden Věrtel, dvě čtvrtě staré míry, s loučkou hned pod hrází jeden robotní vůz sena v sobě obsahující, též s kouskem suchopáru při témž mlýně blíž ležícím, za tři sta zlatých Rejnskych, mlýn, tak od starodávna Prachovský nazývaný, a to sice s tím, a takovým způsobem.
Především jmenovaného Václava Procházky mlynáře Prachovského povinnost bude s dítkami a s čeledí svou Bohu milý život vésti, jednomu každému v melivu bedlivě spravedlivě posluhovati, v mer…im lid nepřetahovati, žádných podezřelých lidí u sebe nepřechovávati, nýbrž ale kdyby dnes neb zítra někdo z takových zlých lidí svojí schránku v témž nadjmenovaném mlýně vzíti chtěl, on mlynář takového podezřelého člověka bez meškání na kanceláři vyzradí, což kdyby učiniti, a tak se zachovati neměl velkého odpovídání k očekávání míti má.
Za druhý Milostivá Vrchnost, a to sice z příčiny té, by vší správy a všech při témž mlýně vyskytnuté se mohoucí břemen, ten výše jmenovaný mlýn Prachovský zaprodala, pročež tehdy on zakupující Václav Procházka všechen náklad bez té nejmenší vrchnostenské pomoci na témž mlýně nésti povinen bude.
Za třetí, kdyby mimo nynějších běžících císařsko královských daní, nějaké jiné platy od vyšších míst vypsané byly, takové vše nešť se pod jakýmkoliv titulem vyskytnou, dle na něj učiněné a od slavného královského krajského úřadu potvrzené repartny, bez nejmenšího protivení alebrž s tou největší přičinlivostí platiti neopomine.
Za čtvrtý, on zakupující vrchnostenského úroku, tak jako kdy prve při svatém Jiří na penězích 7 zl. 30 kr., žita šest Rakouských měr a 1 1/4 větrele, což v sumě celoročně vynáší dvanácte měr Rakouských a 3 věrtele, při Svatém Havle zase podobné kvantum na penězích složí a na obilí odvede, což v sumě každoročně patnácte zlatých Rej. peněz a Dvanácte Rakouských měr a 3 věrtele obilí vynáší.
Za pátý poněvadž on mlynář Prachovský jak hovězí, tak taky černý dobytek k užitku domácímu chová, a takový na panských polích pásti jemu zbraňováno nebývá, tak tehdy z příčiny té mohouc užívati pastvy, když se pšenice žíti a louka tak nazvaná dvořčině síci bude k Veselskemu dvoru na jeden den na pšenici a na jeden den na sečení té louky statečného robotce postaví a když se Prachovský rybník loviti bude, jednu fůru dvouspřežení na ryby vození dáti se zavazuje, naproti tomu ale zase od strany Milostivé Vrchnosti vždy ve dvou letech pro kamen Mlynářský, dvě fůry po páru koní obdržeti má.
Aby pak ale:
Za šestý, zakupující Václav Procházka jeho zakoupený mlýn nespouštěl (nepustnul), nýbrž den ode dne tím lehčeji zvelebovati a do lepšího stavu přivésti mohl, pročež tehdy z ohledu toho nic vně po těch již složených Jedno sto padesáte třech zlatých Rej. jenom šest zlatých Rej. až do vyplacení těch tři sta zlatých Rej. každoročně a to sice při svatým Havle platiti a toho běžného 1770 roku do důchodu (důchodu) Veselíčského již vypláceti začne.
Za sedmý, kdyby zakupující Václav Procházka mlynář nařčené povinnosti nevykonával, a ve všem tom tak se chovati neměl své Milostivé Vrchnosti v tom nejmenším protiviti se opovážil, a neb jak na jednoho dědičného poddaného příslušně chovati se neměl, tak tehdy Milostiva Vrchnost takovou moc a právo sobě zanechává, ten zakoupený mlýn Prachovský ihned moci nechat detaxirovati, jemu Václavovi Procházkovi začby stál zaplatiti a zase dle Vrchnostenské vůle a libosti, komukoliv jinému zaprodati, naproti tomu zase ale kdyby ale od zakupujícího to vše tak jak nadepsáno jest zachováno bylo on zakupující tu moc a právo míti má dle jeho libosti kterémukoliv ze svých dětí ten zakoupený mlýn odevzdati, kdyby ale zakupující mlynář Prachovský, někomu jinému z cizích ten mlýn prodati takového úmyslu byl, takový od zakupujícího dříve prodán nemá, dokud na kanceláři se neohlásí, neb Milostivá Vrchnost za prvního kupce tu moc a právo sobě bere, kdyby ale žádný dědic, neb žádný s přátel se tu nevynacházel, tehdy ten zakoupený mlýn Prachovský do předešlého vrchnostenského práva a moci zase padá.
Konečně aby přitom mlýně rybník Prachovský, když s rybami nasazen jest před zlými lidmi tím bezpečněji opatrován byl, mlynáře povinnost bude ten rybník bedlivě opatrovati, aby vněm vynacházející se ryby skrze žádný škůdce rybníků chytané nebyly nikdy, na mlynáře ale kdyby něco podobného vyskytnout se mělo, on o své celé jmění přijíti má, týkající se ale zkázy rybníka, kdyby skrze nedbanlivost mlynáře k strhání přijíti měl, on za všecku škodu státi, a rybník zase na jeho útraty do předešlého stavu přivésti se zavazuje.
Že tomu tak a nejináč jest tento Contract ve dvou stejně znějící exemplářích vyhotoven, a od obojí strany podepsán, jakož taky s pečetí řádně potvrzený; jenž se stalo v Táboře den a roku svrchu psaného.
DODATEK:
Pod datum 3. Juny 793 mně od kanceláře statku Veselíčského v příčině do panského důchodu pozůstávajícího dluhu, půlletní výpověď na složeného toho dluhu daná byla; tímto dosvědčuji; .
Ventzl Prochazka
Poznámky:
Peníze se počítaly ve zlatých Rýnských. Jeden zlatý měl 100 krejcarů.
Plošná míra 1 korec = ½ jitra = 0,2877 ha.
Větel je z německého Viertel – čtvrtina.
Věrtel jako obilní míra měl 23,396 litru.